HURÁÁÁ na svatební veletrh! SVATEBNÍ SEZÓNA v roce 2021 BUDE!

Nicol Dunčko
9. 6. 2021
Minut čtení: 3

Hurá, pravidla na Slovensku se zmírnila, a tak pořádání veletrhů a dalších velkých akcí se povolují. Organizátorům (Štúdio Škerák) tuto složku příprav nezávidím, protože vím, jak velká zodpovědnost v rámci opatření padla na jejich hlavu. Ale…já se nemohla dočkat a užívala si, že tentokrát se o celé sledování organizačních věcí starat nemusím.

Měla jsem 14 dní na přípravu celého stánku. Svatební veletrh se konal 29.6.2021 v luxusním Art Hotel Kaštieľ v Tomášově, cca 10 km od Bratislavy. Byl to první veletrh, na který jsem se vydala jako svatební koordinátorka a reprezentovat svůj mini business, který vzniknul těsně před začátkem korona krize. Místo mi však bylo známé, protože v roce 2015, jsem se zde účastnila svatby jako host, přátel mého manžela.

Čekalo mě velké plánování a přípravy. Chtěla jsem, aby lidé věděli, když projdou kolem mého stánku, pro jakou práci mám nadšení, jak důležitý je pro mě detail a stejně tak, aby se cítili příjemně. Vytvořila jsem koncept, který se skládal z jednoho svatebního stolu s dekoracemi a jednoho stolu, který tvořil business část, abych mohla s potenciálními klienty probírat detaily jejich příprav.

Den předem jsem vše sbalila a naložila do mého auta. Během nakládání věcí do auta jsem několikrát žasla, jak to vlastně s dvěma malýma dětma zvládám. Oli kolem mě jezdil na kole a Nelka mi ,,pomáhala“ s balením všech krabic. Míváte i vy takové momenty, kdy žasnete sami nad sebou? Já doufám, že ano. Člověk by pak zvládnul hory i řeky zdolat.

V den veletrhu jsem vstala brzy. Upravila se, připravila dětem oblečení a jiné blbosti, aby měl manžel co nejméně práce, když s nimi bude celý den sám. Na místo svatebního veletrhu jsem dorazila jako jedna z prvních. Cítila jsem se až moc zodpovědně a nedočkavě. Nevadí! Vyložila jsem věci z auta a postupně nanosila k místu označené: Váš Velký Den s nicol. Opět na mě přišel pocit hrdosti a měla jsem moment, že mi snad ukápne i slza. Nebylo ale moc času na mé emoční projevy a tak jsem začala ,,hrabošit“ v krabicích. Chtěla jsem celé přípravy dělat v klidu, s rozmyslem, a tak jsem byla i ráda, že tam mnoho lidí ještě nebylo. Měla jsem prostor zkoušet i jiné varianty, než tu připravenou. Design musel zapadnout do samotného vizuálu místnosti a velikosti místa, které mi bylo přiděleno. Předem jsem totiž netušila, respektive nikdo z vystavovatelů, jak jejich místo bude vypadat. Obdélník nebo čtverec? Jediné, co bylo jisté, že mám 4 m2. Vše jsem ale připravila včas, dokonce s předstihem, a tak jsem si zvládla dát moji oblíbenou ranní kávu a na místě se otestovat - CORONA.

Co říkáte výsledku vy? Líbil se Vám stánek? Zastavili byste se na přátelský pokec o Vaší svatbě?

Za mě mohu říct, že jsem byla, i nyní jsem, velmi spokojená s celkovým vizuálem a detailem. Dle toho, kolik fotek si návštěvníci dělali a kolik se jich u mého stánku zastavilo, ukazovalo prsty na různé dekorace, soudím, že nejen mě se výzdoba líbila. Po krátkých rozhovorech se snoubenci jsem zjistila, že obdivovali hlavně design. Jeho jednoduchost, minimalismus, barevnost, menší luční kvítí a kombinaci dřeva z břízy a zlatých doplňků.

Během veletrhu jsem rozdala mnoho letáků, slevových kupónů a vizitek. Když se blížil konec byla jsem téměř bez letáků.

V 17:00 jsem začala balit můj perfektně sladěný stánek, ale předtím jsem pro jistotu nacvakala dalších 50 fotek do telefonu. Pak jsem hlavu opět ponořila do krabic a postupně vše sbalila, naložila do auta, rozloučila se s organizátory a ostatními dodavateli. Unavená ale spokojená jsem vyrazila za svojí smečkou domů.

Závěr? Byl to krásný ale náročný sobotní den, s perfektním počasím, milými návštěvníky, stejně tak jako vystavovateli.

Brzy na viděnou na Svatebním EXPU nebo Svatebním korzování v Praze.

Vaše Nicol